Drmek obecný, také známý jako mnišský pepř, vrba mořská nebo strom Abrahamův. Malý strom nebo keř, který byl pro své léčivé účinky známý už ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě. Byl vysazován v klášterech, jelikož pomáhal lépe snášet celibát, potlačoval chtíč a touhu, odtud pramení jeho symbolické pojmenování, také jeho latinský název Agnus-castus neboli cudný beran. Jeho léčivé schopnosti jsou však už od pradávna spjaty hlavně s ženským elementem. Obsáhlé texty z letitých herbářů jsou nyní podloženy výsledky vědeckých studií, které potvrzují časem proveřené, terapeutické účinky drmku.

Popis rostliny

Drmek roste buď ve formě stromku (1–5 metru vysoký), nebo ve formě keře. Má dlanitě složené listy, skládající se z 5–7 kopinatých, úzkých, podlouhlých lístků, matně zelené barvy, na rubu bělavě plstnatých. Drmek kvete v modrofialových barvách. Vrcholičnaté květenství je tvořeno malými, souměrnými kvítky, z kterých dalece vynikají čtyři tyčinky. Kvete od května do září. Plodem je kulovitá peckovička, v průměru má 3–4 mm, připomínající kuličky pepře.

Rozšíření

Roste ve Středozemí, na pobřeží Černého moře, ve střední Asii a na Blízkém východě. V teplých oblastech se pěstuje v zahradách často jako okrasná rostlina.

Vyhledává vlhčí místa s dostatkem slunce, často podél pobřeží nebo břehů vodních toků.

Využití v antice i ve středověku

Ve středověku byl drmek používán hojně a to na rozličné obtíže. Mattioli popisuje vnitřní použití při uštknutí hadem, dále pak u žen při slabém kojení a pro úpravu menstruace. U zevního použití doporučuje sedací koupele v odvaru z listí nebo semene (při bolení matky a zánětu), při otoku lůna obklady ze směsi listí a másla. Pro ustavičné spaní pomáhaly prý obklady z utlučeného semene, octa a růžové vody.

Už od dob antiky se používá hlavně při ženských obtížích. Mimo to podporuje kognitivní schopnosti. Je vhodný pro podporu přirozeného fungování kloubů. V moderní medicíně je součástí různých léčivých přípravků.

Plody drmku v odvarech, tinkturách i sušené

Sbírají se zralé plody, které mají olivově hnědou, červenohnědou až černohnědou barvu. Plody se dále suší a používají se ve formě odvarů či výluhů. Z plodů se též získává standardizovaný extrakt, extrahovaný za pomocí ethanolu. Na trhu jsou k dostání tinktury a léčivé přípravky s obsahem extraktu, stejně tak sušené plody a různé potravní doplňky.

Ač připomíná konopí, olivovník i vrbu, má blíž k levanduli

Svým vzhledem může připomínat konopí, nebo také trochu olivovník, či vrbu, s nimi ale nemá nic společného, patří do čeledi hluchavkovitých, takže má daleko blíže například k hluchavce, mátě, levanduli nebo šalvěji.

Obsah účinných látek

• flavonoidy
• diterpeny
• kasticin
• silice (sabinen, cineol, pinen, limonen, farnesen, bornylacetát)
• iridoidní glykosidy
• třísloviny a mastné kyseliny
• (hlavní účinky drogy se připisují flavonoidům a diterpenům)